Odešlo velké srdce chuchelského tenisu

Odešlo velké srdce chuchelského tenisu  

 V úterý 11.3.2014 dotlouklo srdce Mirka Holečka .

Po dlouhá léta  platilo, že když se řeklo chuchelský tenis, většině se hned vybavilo jméno Mirka Holečka. Holi, jak se Mirkovy přezdívalo, byl dlouholetým předsedou tenistů a členem výboru Sokola. Nechci tady popisovat jeho přínos pro Chuchli, rád bych na Holiho vzpomenul jako na kamaráda, se kterým jsem znal a svedl  nejednu „fotbalovou bitvu“ při pátečním sokolském fotbálku.

Když naši tenisté slavně vyhráli počátkem 80. let minulého století poprvé Davis Cup, nechal jsem se i já strhnout vlnou  náhlé obliby tohoto sportu mezi mládeží a zavítal jsem mezi chuchelské tenisty. Zde na chuchelských tenisových dvorcích jsem Míru poznal. Sledoval jsem ho při zřejmě vypjatém zápase, kde pod jeho trenérskou taktovkou válčil jeho nejstarší syn po boku Karla Hoška o body v jakémsi střetnutí s tenisty z  Modřan. Holi hru svých svěřenců  neskutečně prožíval a chvíli mě připadalo, že pomalu hraje za kluky.  Na tenis jsem záhy přestal chodit a na další setkání jsem si musel počkat skoro deset let. To jsem začal chodit na páteční sokolské fotbálky. Zde se odehrávali mače, nad kterými by zůstával rozum stát a Míra Bosák by nestačil slovy komentovat. Technická kouzla, které Holi prováděl v týmu s Jardou Malatincem st. a Špáňou J., brala dech. Vždy, když jeho trojice obdržela gól veškerou vinu svedl na Jiřího. Ten jeho názor nikdy nesdílel a začal se hájit. To už byl Mirek ovšem otočen do přísálí, kde seděl zbytek nehrajících sportovců a smějící se grimasou projevil svou pobavenost nad tím,  jak mu Jiří skočil na „špíček“. Celou situaci potom ukončil slovy: „No jo, prosím tě.“ A následoval další úšklebek. Jeho fotbalové umění ovšem přebíjeli jeho kulinářské schopnosti! Nikdo po fotbálku neuměl tak připravit chutnou krmi jako Míra. Jednou jsme spolu pekli řízky po vánočním turnaji,  rozprávěli jsme nad pánví,  jen tak o životě a já sledoval s jakou precizností a citem obracel ty řízky. Ten den jsem naposled hrál s Holim fotbal. Ten vánoční turnaj jsme spolu s ním a Pavlem Krištůfkem vyhráli. Ač byl Míra obvázán a na kolenou měl ortézy  hrál, jako by mu bylo dvacet.

Poslední dobou jsme se dost často potkávali v lese v občerstvení u Ládi Kadeřábka. V neděli se tam vždy sešla samá „lepší společnost“.  On přišel se Zuzkou na závěr procházky, objednal si velké a pro Zuzku malé  a myslím, že čas nám všem plynul v těch nedělních odpoledních tak nějak  pomaleji. Když jsem se tam s ním viděl naposledy netušil jsem, že to bude na vždy.

Do posledních chvil se o něm mluvilo ,že má velké srdce které bude bojovat až do konce. Holi byl a pro většinu z nás vždy zůstane bojovník s velkým srdcem.

Game, set, match Mirek Holeček.

Zdeněk Vlasák za kluky z fotbálku

holi W

One Response to Odešlo velké srdce chuchelského tenisu

  1. Jiří Špaňhel napsal:

    Holi ten fotbálek jsi mně nějak nestih naučit. Tak někdy jindy. Jiří

Napsat komentář